Jak fungují nejznámější medicínské přístroje

Rentgen – my si vás prosvítíme 

Rentgenové záření je pronikavé elektromagnetické záření s velmi krátkou vlnovou délkou. Různé látky toto záření v různé míře pohlcují a propouští. Zdrojem záření v rentgenovém přístroji je vakuová trubice rentgenka. Když se mezi katodu a anodu přivede vysoké napětí, tak vznikne pronikavé záření. Následně se záření nechá projít zkoumaným předmětem (v tomto případě částí těla) a usměrní se na stínítku. 

Rentgen máme spojený zejména s klasickým rentgenovým snímkem, ale do zobrazovacích metod dále řadíme:

  • skiagrafie: klasický snímek (plíce, zuby,…)
  • skiaskopie: prosvícení v reálném čase určené ke sledování pohyblivých dějů
  • angiografie: vyšetření cév pomocí kontrastní látky
  • osteo denzitometrie: užívá se ke stanovení hustoty kostní hmoty

Rentgenové paprsky mají také terapeutické využití. Tím je léčba nádorových onemocnění. Pro tyto procedury se používají vysoké dávky záření a léčba má také své nežádoucí účinky. 

Magnetická rezonance – magnetem na tělo

Díky magnetické rezonanci můžeme zkoumat tělo „rozřezané“ bez invazivního zásahu. K zobrazení obrazu je využíváno silné magnetické pole a elektromagnetické vlnění. Celý princip funguje díky hybnosti protonů a neutronů. 

Výhodou magnetické rezonance je její přesnost a nulová dávka ionizujícího záření. Nervy nebo mozek lze bez invazivních zásahů vyšetřit jen díky magnetické rezonanci, která disponuje skvělým rozlišením. Ještě vyšší přesnosti dosáhneme použitím kontrastní látky. 

Velkou nevýhodu představuje poměrně vysoká finanční náročnost a nemožná přítomnost kovových předmětů v těle. Moderní kloubní náhrady nejsou problémem. Pacient s kardiostimulátorem však není vhodným kandidátem na toto vyšetření. 

Ultrazvuk – zvuk, který neslyšíme

Ultrazvuk představuje akustické vlnění, které naše ucho nezachytí. Princip ultrazvuku není nijak složitý. Od zdroje dochází k šíření ultrazvukových vln, které se podle pohybu částic dělí na podélné a příčné. V různých tkáních a orgánech se ultrazvuk šíří rozdílným pohybem a rychlostí. 

Nejčastěji se ultrazvuk používá k zobrazení částí těla v reálném čase, kdy je možné zachytit i jejich pohyb. Setkáváme se s ním v gastroenterologii, gynekologii, nefrologii, angiologii a dalších medicínských oborech. Málokdo však tuší, že je využíván i k jiným účelům. K těm je zapotřebí samozřejmě jiný přístroj. 

Další využití ultrazvuku:

  • skalpel: harmonický skalpel funguje na principu kmitání ultrazvukových vln
  • přehřátí: jeden ze způsobů, jak přehřát nádor
  • ultrasonoterapie: terapeutické využití pro léčbu svalových bolestí, bolestí v kříži, artrózy, poúrazových bolestí, nervových bolestí nejasného původu a ke korekci jizev. 

Pokud vás zajímají další zajímavosti ze světa vědy a techniky, tak si přečtěte například o lidských aktivitách spojených s ekologickým cítěním nebo o průmyslu a jeho vlivu na životní prostředí.

Fotografie