Ekologické aktivity na záchranu přírody
Souběžně s rozvojem průmyslu, se kterým šlo ruku v ruce také kácení stromů, mýcení velkých ploch a přibývání plastu a dalšího odpadu v moři, se začala objevovat řada odpůrců poukazujících na možné hrozby, které by mohly v budoucnu přijít. Vedle lidí z řad vědců a renomovaných ekologů to byli také nadšenci, na první pohled snad blázni, v minulém století hippie, poutající se ke stromům, utvářející masové protesty a tvořící ekologicky laděné písně a další umění.
Podobně laděná tvorba vzniká i v současné době, jen se jí říká obsah na sociálních sítích. Informace jsou mnohem dostupnější, stejně jako řada návodů jak žít v každodenním životě šetrněji. Onu záchranu přírody, o které se v posledních letech hojně mluví, má možnost ovlivnit každý z nás.
Pokrok nemusí být nutně zpátečnický
Už teď se mluví o tom, že další pokrok nás pouze odděluje od sepětí s přírodou. Cílem by nemělo být vrátit se k životu bez technologického pokroku, ale vyvíjet vše takovým způsobem, aby byl náš život šetrný, a dlouhodobě jsme si sami pod sebou nepodřezávali větev.
I blízkost přírodě a nové technologie mohou jít ruku v ruce. Jen je potřeba položit si před každým dalším krokem otázku, kam to vše bude směřovat a zda je to skutečně přínos, nebo bychom šli jako lidstvo proti sobě a vlastnímu prostoru pro život.
Život každého z nás by měl jít příkladem
Nemusíte být přímo zarytým ekologem, ale podívejte se sami do svého života, jakým způsobem žijete, co kolem sebe produkujete a jestli jednáte ohleduplně k životnímu prostředí. Není nutné vzdát se cestování, přestat jíst maso a žít bez elektroniky. I udržitelnost by měla být dlouhodobě udržitelná pro nás jako jednotlivce.
Život v ústraní, mimo civilizaci
Řada lidí si volí rovnou život v ústraní. Nezajímají se o protesty, o potravinářský ani jiný průmysl, nevěnují se třídění odpadu, protože téměř žádný neprodukují a pokud ano, sami pro něj najdou využití. Jestli jedí maso, sami si chovají zvířata, stejně tak si pěstují svou vlastní zeleninu a ovoce. Děti neposílají do škol, ale učí je doma v rámci domácího vzdělávání.
Věří, že je důležité především to, jakým způsobem žijí, a že je nutné, abychom tvořili každý sám za sebe. Že jsme to my jednotlivci, kdo utváří celkovou společnost. Nedívají se na tyto otázky pouze z pohledu kolektivu.
Zaujal vás článek věnovaný ekologii? Přečtěte si také, co vše může přinést Nahrazení lidského faktoru stroji nebo jak si stojí Rozvoj velkovýroby a oblečení.